Aktuálně Foto

“Sbohem a mějte se tu hezky, koblížkové!”

Dnes z tohoto světa navždy odešel Plzeňák s mimořádně velkým srdcem, ahoj Davide, bylo nám ctí Tě poznat!

Autor: Petr Novák středa 10. června 19:34 , aktualizace 20:04

Smrt


     Dnes dorazila velmi smutná zpráva, zemřel David Hodan. Plzeňák s mimořádně velkým srdcem, který měl bezesporu našlápnuto na skvělou kariéru, ale v dětství ho postihla velice krutá nemoc, která ho nejprve připoutala na invalidní vozík a později na lůžko, kde strávil většinu svého života.

     Davidova nemoc se bohužel stále horšila a přidružily se další velmi vážné komplikace, takže byl odkázán na plicní ventilátor a stálou péči. Přesto David nezahořkl a když už prakticky nemohl mluvit, byl až do poslední chvíle velmi aktivní na sociálních sítích, kde pod přezdívkou Postižák bavil tisíce lidí svým nepřekonatelným humorem.


Davidova rodina dnes zveřejnila tato slova:


     "S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dne 10. 6. 2026 ve věku 36 let navždy opustil náš milovaný David Hodan (váš oblíbený Postižák).

     Po třech týdnech statečného zápasu s rozsáhlou sepsí postihující celý organismus svůj boj bohužel prohrál. Bojoval do poslední chvíle. Však ho znáte, nikdy se jen tak nevzdal.

     Na člověka, jakým byl David, se nezapomíná. Jeho síla, humor a odhodlání s námi zůstanou navždy.

            Děkujeme všem, kteří ho měli rádi, podporovali ho a byli součástí jeho života.

                     A jak by David řekl: “Mějte se tu hezky, koblížkové!”

 
     O Davidovi jsme několikrát psali a na rozloučení s ním jsme pro vás vybrali vás článek, který vyšel 13. prosince 2014. David nás tehdy pozval k sobě domů, abychom napsali o muži, který mu hodně pomohl:

Příběh o těžce nemocném Davidovi a lidské solidaritě  

Plzeň sobota 13. prosince 2014  

     V Plzni žije kluk, respektive už vlastně mladý muž, jménem David Hodan, který je z důvodu zákeřné nemoci periferních nervů trvale připoután na vozík. Nemoc se mu ale výrazně zhoršila, nyní je již plně odkázán i na plicní ventilátor a trvalou péči. 
     Lidé v tomto stavu jsou běžně ve specializovaných nemocničních pracovištích, případně JIP, ale David má alespoň ten malý kus štěstíčka, že má kolem sebe perfektní a milující rodinu v podobě maminky a sestry, které se o něj trvale starají.

     Ačkoli jeho tělo prakticky nepracuje, v jeho hlavě je perfektně fungující mozek a David už v minulosti dokázal, že je neuvěřitelně velký bojovník. Nejenže statečně bojuje s nemocí, ale vytvořil díky kamarádům unikátní sbírku modelů aut, která dnes zabírá téměř dva pokoje a je také mediálně známý po celém světě.

     David v roce 2004, ještě jako žák základní školy, totiž zvítězil v literární soutěž na téma „Co bych dělal, kdybych byl generálním tajemníkem NATO“ a následně se osobně setkal s generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem, který Davida navštívil na základní škole v Plzni Skvrňanech.

     David si s naší redakcí pravidelně dopisuje a již jsme několikrát měli tu čest se s ním osobně setkat. Navštívili jsme ho doma a uvítal nás sice nepohyblivý, ale rozesmátý kluk a popovídal si s námi o sbírce aut. Nejen, že to byla fajn hodinka a David se v autech perfektně vyzná, ale mohli jsme také ochutnat báječnou rajskou omáčku od jeho maminky.

     Zjistili jsme ale také jednu věc, která si určitě zaslouží veřejné poděkování. Davidův stav se dost často horší a v tom případě je nutný okamžitý převoz vozidlem ZZS do zdravotnického zařízení, většinou plicní JIP.
     Cesta zpět domů speciálním vozem ZZS však už není evidovaná jako akutní výjezd, a proto by David musel čekat na odvoz domů v běžném pořadí pacientů, což by mohlo jeho stav výrazně zhoršit. V případě problémů David samozřejmě musí být přepravován plně vybaveným sanitním vozem se všemi přístroji, které potřebuje k životu a to je finančně i technicky velmi nákladné i technicky náročné.

     Naštěstí v Plzni jsou i podnikatelé, kterým není osud malého nemocného kluka lhostejný a pan Roman Cipra, majitel tetovacího salonu Free Style z Plzně, mu již více než čtyři roky tuto přepravu plně hradí. My jsme na Davidovu prosbu s ním a jeho maminkou jednu z cest z domova do nemocnice, tam i zpět, absolvovali a přinášíme z ní pár fotek.